V posledních letech zaznamenáváme stále rostoucí oblibu přírodních sladidel, která se často prezentují jako zdravější volba pro ty, kteří se snaží omezit spotřebu cukru. Výběr takových sladidel je velký a liší se nejen svým složením, ale také vlastnostmi a účinky na naše zdraví. Dnes se podíváme více do detailů ohledně těchto sladidel, jejich výhod a možných rizik.
Odkud pocházejí přírodní sladidla?
Přírodní sladidla jsou látky sladké chuti, které pocházejí buď přímo z rostlin, nebo ze zvířecího produkátu, jako je například med. Mezi nejběžnější přírodní sladidla patří:
- med (získáván od včel)
- datle (plody palmy datlovníku)
- javorský sirup (sirup získaný kokem javorových stromů)
- stevie (bylinka pocházející z Paraguaye)
- yakon (rostlina podobná sladkého bramboru)
- agáve sirup (sirup získaný z rostliny agáve)
Výhody přírodních sladidel
Nižší glykemický index
Jedním z hlavních důvodů, proč se lidé uchylují k přírodním sladidlům, je jejich nižší glykemický index. To znamená, že tyto sladidla vsáknou do krve pomaleji a nezpůsobují tak náhlé skoky hladiny cukru v krvi, které mohou vést ke zdravotním komplikacím, zejména u diabetiků.
Obsah vitamínů a minerálů
Oproti běžnému cukru nabízí některá přírodní sladidla vyšší obsah vitamínů a minerálů. Med například obsahuje řadu minerálních látek (jako jsou draslík, vápník a hořčík) a provitamin A. Javorský sirup je bohatý na mangan, zinek a vápník. Je však třeba zmínit, že obsah vitamínů a minerálů v jednotlivých sladidlech se liší a jejich přísun prostřednictvím sladidel by neměl plnohodnotně nahradit vyváženou stravu.
Bohaté na antioxidanty
Mnohá přírodní sladidla jsou také zdrojem antioxidantů, které pomáhají chránit buňky před poškozením volnými radikály. Například med má daleko vyšší obsah antioxidantů než rafinovaný bílý cukr. Stevie rovněž obsahuje kemferol, flavonoid s prokazatelnými antioxidačními a protizánětlivými účinky.
Možná rizika a nevýhody přírodních sladidel
Nedostatek kontroly kvality a státní regulace
Jelikož se jedná o přírodní produkty, častokrát chybí u nich striktní kontrola kvality a státní regulace. Přestože při výrobě některých přírodních sladidel (jako je např. med) dochází k filtraci a kontrole než vyjdou na trh, vyskytuje se často padělání nebo přimíchávání jiných složek.
Vysoký obsah fruktózy
Ačkoli mnohá přírodní sladidla mají nižší glykemický index než cukr, jejich složení často obsahuje vysoké množství fruktózy. Nadměrný příjem fruktózy může vést ke zdravotním problémům, jako například obezita, zhoršený metabolismus lipidů nebo zatížení jater.
Celkový energetický příjem
Nezapomínejme také na celkový energetický příjem, který je potenciálním rizikem pro uživatele přírodních sladidel. Cukr má 4 kcal/g, ale některá přírodní sladidla mají energetickou hodnotu podobnou nebo dokonce i vyšší. Agáve sirup, například obsahuje asi 60 kalorií na polévkovou lžíci, což je o něco více než bílý cukr.
Zneužívání termínu “přírodní”
Prodejci často etiketují své produkty jako “přírodní”, aby zákazníkům předali pocit, že jde o zdravější volbu. Avšak i běžný cukr je považován za přírodní sladidlo, protože pochází z cukrové řepy nebo třtiny. Zákazníci by si měli dávat pozor na marketingové triky a pečlivě se zamyslet nad skutečnými vlastnostmi sladidel.
Uvažujte individuálně
Při rozhodování o tom, zda zahrnout přírodní sladidla do své stravy, je třeba brať v úvahu individuální potřeby a preference. U lidí trpících diabetem nebo obezitou mohou některá přírodní sladidla přinést potenciální výhody, ale i tak je třeba myslet na celkový energetický příjem. Výše zmíněné informace mohou napomoct při uzavření rozumných stravovacích rozhodnutí vedoucích k udržitelnějšímu a zdravějšímu životnímu stylu.
